Když si čtu svoje "díla", tak zjišťuji, že v konvenčí společnosti jsem nejspíš velmi narušený jedinec.
Nedá se nic dělat, jiný už nebudu.
Rodinné záležitosti
Je krasne rano, ptaci zpivaji a budi svym zpevem tebe, u otevreneho okna spici krasku. Z dalky doleha sum velkomesta. Na tvou tvar dopadaji paprsky ranniho slunce a ty konecne oteviras oci. Vis ze dnes musis. Musis to konecne udelat. Pomalu se tedy naprimis na posteli a vstavas. Kremem si osetris svou jemnou, opalenou kuzi a pomalu si oblekas spodni pradlo. Jiz davno v lete spis naha. Cerne krajkove pradlo ti moc slusi. Oblekas si kozene kalhoty. V nich jsou vsite kovove platy. Bile tricko s kratkym rukavem propousti tmavy obrys podprsenky, ale to ti nevadi, protoze si na sebe oblekas i svou motorkarskou bundu. Schazis dolu ze schodu. Citis michana vejce se slaninou. Tata snidane umi. Jeste si bundu sundas. Na to, co se chystas udelat, je lepsi mit plny zaludek. Vejce, celozrny chleba, musis na svou postavu dbat.
Po snidani si pripnes opasek s berretou, cernou stejne jako kuze, do ktere jsi odena a nasadis tezke kozene boty s ocelovou spickou. Venku se do tebe opira slunce a kozene obleceni se zacina rozpalovat. Nasazujes tedy helmu, take cernou a v barvach ladicich s noci vyrazis toto krasne kvetnove rano na svem Harykovi na nedlouhou cestu. Vyfuky zlovestne duni a ty jsi pripravena na cokoli. Dvouvalec te taha za ruce pri kazdem pridani plynu a ty uz ted dost spechas. Chces to vsechno mit za sebou. Ve chvili, kdy jsi na dohled od skladiste, trochu zpomalujes. Uz neni cas na nervozitu. Musis se plne soustredit. Jsi tu sama, bez kryti, nikdo nevi co se tady dnes odehraje. Motorku zastavujes tak, abys v pripade potreby mohla vypalit rovnou odtud. Aby te nic nezdrzelo. Podrazka se zakusuje do betonu a kaminky zlovestne skripou. Jiz neni cesty zpet. Z motorky odepinas brasnu. Je celkem tezka. Hazis si ji pres rameno, abys mela volne ruce.
Delas jen tri kroky a uz u tebe stoji dve gorily. Maji na sobe oba oblek a misto kosile sedivy rolak. Jake klise. Oba vyholenou palici. Pane boze.
Ani te neprohledavaji. Jdes s nimi. Dovedli te do hnusne tmave mistnosti, do ktere se poslednimi skvirkami dere jen par paprsku slunce. Ac je mistnost prazdna, nebudi v tobe dobry pocit. Uprotred je stolek a dve zidle. Jsi usazena na jednu z nich.
Par okamziku potom se otevrely druhe dvere mistnosti a vstoupil On. Prezirave te minul a sedl si naproti tobe. S lehkym posklebkem si te prohlizi. "Mas to?" pta se bez pozdravu.
"Jo", stroze odpovidas a kyves hlavou k rameni, na kterem ti visi brasna.
Kyne gorila, ktere te tve zateze zbavuji a z brasny tahaji dva balicky koksu. Cisteho, bileho, jen si snupnout.
"A vy ho mate?", ptas se zase ty.
Pousmal se: "Jo hned prijde."
"Teda pokud ho nohy budou poslouchat", zasmal se hnusne a odplivl si.
Pritahli ho za ramena vzapeti. Jako kus hadru.
"Pane boze", slzy se ti derou do oci, kdyz vidis sveho mileho jako hadroveho panacka, jiz z nej nezbylo nic ziveho. Musis myslet na to, jak jste jeste pred nedavnem byli stastni, jen jeden pro druheho.
Vytahujes pistoli, miris s ni na starce. Vypada lehce prekvapene. Byl si tak moc jisty.
"Ty smejde, byl to tvuj syn...", pravis a smirena se svym osudem mackas spoust...
Žádné komentáře:
Okomentovat