Stopař

Dobré ráno komukoli, kdo to zde čte. Myslím si, že jsem Vás už unudil k smrti.

Znovu opakuju, nečtěte to, pokud se Vám to nelíbí. Povídka byla psána do sms, takže nemá háčky a čárky.

Prsi, stopar stoji u silnice, u nohy polozenou kozenou brasnu. Kapky deste bubnuji na studeny a cerny asfalt. Sem tam se sumenim projede z druheho smeru nejake auto.

Stopare miji cerny buick, uz celkem veteran. Stopar, palec zvednuty, do nebe ukazujici ho nechava za sebou zastavit. Sterk pod koly mimodek zapraska a brzdy trochu skripaji.

Ridic buicku, zatim neviden, otevira dvere spolujezdce. Stopar zvedl brasnu a rozvaznym krokem miri k autu. Proudy vody mu padaji na velky kozeny klobouk a ramena odena v jezdecky kozeny kabat, ktery toho jiste hodne zazil.

Stopar si bere do ruky nuz a schovava ho do rukavu. Tasku jinak odklada na zadni sedadla velkeho sedanu.

"Kam jedes?" povida ridic.

"To je jedno, hlavne daleko odtud" Odpovida stopar.

Ridic buicku zaradil rychlost a auto se se zhoupnutim a zabublanim osmivalce rozjelo.

Ani ridic a ani stopar nic nerikaji. Kapky se tristi o celni sklo a dopadaji i na predlouhou cernou kapotu, lemovanou chromem. Radio hraje podmanivou hudbu, ale jen tak hlasite, aby nerusilo.

"Jak dlouho uz stopujes?" pta se ridic.

"Uz hodne let" odpovida stopar a pripravuje si nuz tak, aby se mu pri utoku lepe drzel.

"Co te k tomu vede? Rodina? Dobrodruzstvi?" pokracuje v konverzaci ridic.

"Jsem rad sam" odpovida stopar a upira svuj zrak k nekonecne pousti z vody, kterou prave projizdi.

"Ja si myslim, ze jsi jeden z tech, kteri se neumi zaradit do spolecnosti. Vyhledavas nahodne vztahy s lidmi na cestach, vetres se jim do zivota a pak si s nimi jen tak hrajes. Mam takovy pocit, ze to same chces udelat mi mne." Dohovoril ridic a umne vysvihl pravou pazi do vysky krku. V reflektorech protijedouciho auta se zaleskla cepel, ktera pretala krcni tepnu.

V prizracnem svetle protijedoucich aut vypadala pulzujici krev, ktera stekala po krku stopare, jako jemny praminek tmaveho blata.

V radiu dohrala skladba, dest tepajici do okna jako milion malych kovadlinek, sum pneumatik na vode a bublani silneho motoru doprovodil hlasatel svym hlasenim: "Zdravim posluchace WBHY 88.5 FM, na severozapade alabamy, z napravneho psychiatrickeho zarizeni utekl pacient Frank Boile, prezdiva se mu doktor, protoze pred kazdou vrazdou rozebira osobnost sve obeti, tak si na nej dejte pozor a pustime si dalsi gospell v rade. Zustante nam verni na WBHY 88.5 FM".