Policajt

Hodně píšu bez rozmyslu. Prostě začnu jedním slovem a potom, tak jak mě to napadá, skládám slova za sebe do vět, tak aby to dávalo aspoň trochu smysl. Hodně si u toho odpočinu.

Tahle krátká povídka je přesně ten styl, kdy jsem na nic nemyslel a jen psal... Byla určena pro onu tajemnou osobu, o které se pořád zmiňuji.

Polda

Policejni serzant O´Brien se uz tesi na konec sluzby. Z papiroveho kelimku stoupa para s vuni kavy a misi se s kourem cigarety, ktery se omotava kolem jeho tlustych nazloutlych prstu. Radio v tuto brzkou ranni hodinu sem tam zapraska a ozyva se hlaseni dispecera, kde zrovna jaky opilec zvraci a rusi svymi projevy sporadane obcany tohoto mesta. Uz se tesi, az prijde domu, lehne si vedle sve stare zeny a usne spankem spravedlivych. Slunicko uz se zacina prodirat mezi mrakodrapy a z dalky zni sum velkomesta. Na benzince, kde serzant travi posledni chvilky sve sluzby se line prevaluje vzduch a ani ranni vanek nepohne stebly travy. Dva mladi novomanzele ve starem Oldsmobilu prave tankuji Super a ona vchazi do kramku, ktery nalezi k pumpe. Oldsmobile je pomalovany bilym sprejem a za sebou na spagatech stare plechovky od coly.

Serzant stoji a mzoura line do slunicka, premysli nad tim, jestli budou deti chtit hodit do skoly.

RANA

Serzant pada k zemi, postava za nim drzi kourici pistoli a pomalu se otaci ke svemu autu. Z obchudku se ozyva strelba...

Svatebni Oldsmobile line postava u stojanu a jen odkapava krev z jeho kufru, krev patrici novomanzelum, kteri jeli na cestu. Na svou prvni svatebni cestu a zaroven na svou posledni cestu v zivote...