postapokalyptická povídka

Sedím a nemohu spát. Jsem v kamarádově bytě a na posteli ve vedlejší místnosti leží slečna. Kamarád zmizel někam do noci. Asi měl potřebu sehnat ještě nějakou. Dnešní noc asi budu spát na gauči. Styl života šedesátých let mi nějak nevyhovuje. Kromě drog jsem zkusil všechno. Nevázanou lásku, alkohol, dobrou hudbu.

To poslední se mi ale zarylo pod kůží. Dvě slova: The Wall. 

Jde se tedy na povídku...

Jaké to bude po konci světa tak, jak ho známe?

Můj oblíbený žánr. Doporučuji k četbě takové klasiky, jako Malevil a Den trifidů.

A nyní k povídce. Moje interpretace lásky je asi divná, ale zastávám názor, že láska může bujet v jakékoli době a za různých okolností.

Vítám vás ve svém zvrhlém světě

Je rano. V tvem obydli se budis vedle tvoji velke lasky. Mas chut ho polibit a tak ho polibkem budis. Kdyz te vidi, jak naha sedis na kozesine, pritahne si te k sobe a tise se k sobe pritisknete. Vase rty se propletaji, jeho vlasy se mezi tvymi prsty svijeji jako hadi. Ohnive zbarvene vlasy se ti krouti podel tvari. Tva silna zada se prohybaji vasni tak, ze vypadas jako napnuty luk. Je vzruseny a chces ho. Pomalu, potichu se milujete, je to krasne. Do zad mu zatinas nehty, az mu ze starych ran zacina kapat krev. Je to vasnive, zivocisne. Pronika do tebe a citis kazdy kousek jeho muzstvi. Otacite se a osedlala jsi si ho. Nadra se ti rytmicky pohybuji, jak udavas tempo. Je ti krasne, krupeje potu se ti lesknou nad zadeckem a tva usta se zakousla do hrbetu jeho ruky. Vyvrcholeni prislo prave vcas. On to nestihl. Ale to nevadi.
Potom jen tak odpocivate. Vzpominas na nedavnou dobu a dala by jsi kralovstvi za sprchu. Myslis na horkou vodu, ze ktere stoupa para a na zrcadle vznikne nepropustna mlecna bariera, kterou bys lehce odstranila dlani ruky. Budes se ted muset spokojit s jezerem. Diky bohu alespon za nej.

Oblekate se, kozene kalhoty se cvocky, neprustrelne vesty, puska a samostril. Stahujes si vlasy satkem a pres nej jeste kozeny klobouk. Musite na lov. Hlad se nepta, hlad zada.

Vnorili jste se do lesa. Doufate v dobry ulovek. Posledne jsi nasla kanystr benzinu. Az bude benzinu dost, tak odjedete vic na jih. Za par mesicu prijde zima a dalsi byste tady uz nemuseli prezit.

Jsi rada, ze jsi tady s nim. Je silny, muzny, vyzna se. A miluje te.

Krok za krokem se brodite lesem, jehlici praska pod podrazkami a davate si pozor, abyste nestoupli na nejakou vetvicku. To by mohlo zver vyplasit a taky byste nemuseli nic ulovit. Dalsi den bez jidla, jen s lesnim ovocem, brrr, oklepala jsi se tou predstavou. Na to, ze je kveten, je nezvykle zima. Tmave mraky se vali po obloze.

Pred nejakou dobou by jsi si zasla do restaurace. Slunce by hralo pres vylohu, tvuj mily by se na tebe dival, sedeli byste u caje a drzeli se za ruce. Mozna by te zase pozadal o ruku. Byl u toho tak sladky. Hudba by hrala podmanive a po kratkem case by ti prinesli kus masa az na stul. Nad tou myslenkou jsi pookrala, ale nakonec jsi ji zahnala.

Blizite se ke konci lesa. Tmavy kour stoupa k nebi. Mastny cerny kour z pozaru, ktere tady zanechala civilizace. Jen les za vami vypada ciste, krasne, neporusene. Tuny ohoreleho betonu sem tam narusuje budova, ktera je jeste relativne v poradku. Vraky aut pohazene v ulicich, tlejici kosti rozkopane po asfaltu. Pred tremi lety jste to tu opustili. Chvilku jste tu chteli zustat zit, mesto se jevilo bezpecne, ale dnes uz vite, ze to tak neni. Kazdy sam za sebe. Vy dva se na sebe muzete spolehnout. Milujete se, znate se a verite si. Dnes bude lov uspesny, dnes budes jist maso. Dnes nekoho ulovite a ten nekdo vas predtim, nez ho snite, zavede do sveho ukrytu a vy si vezmete vsechno, co ma jeste nejakou cenu... Pred tremi lety, pred svetovou valkou, by jsi si nepomyslela, ze se nekdy na lidske maso budes tak moc tesit. Natahla jsi tetivu na samostrilu a zacaly se ti sbihat sliny...