středa 21. září 2011

večerní povídka

Je večer a mám chuť psát.

Takže tak, snad se to bude líbit a pokud ne, najděte si ještě něco jiného na večerní čtení ;-)




Večer, ležím v teplé posteli a mám otevřené velké francouzské okno do zahrady. Cvrčci hrají svou podzimní serenádu pro odcházející teplo a chladný vzduch se vkrádá do místnosti. V televizi běží jeden z prvních dílů seriálu Akta X a já vzpomínám na doby, kdy jsem viděl tuto legendu poprvé.
Zapaluji si cigaretu a dým nechávám stoupat ke stropu, kde se svíjí a kroutí v krátké jepičí agónii. Je mi dobře. Čaj na chvilku odsouvám na vedlejší kolej a otevírám láhev levného alkoholu. Dnešní večer mám náladu na trošku toho zhýralého popíjení.
Nasávám do plic další doušky vražedné kombinace dehtu a nikotinu a klid mi prostupuje celé tělo. Lok za lokem se vyprazdňuje láhev a oči udržuji otevřené pouze s vypětím sil, které mi po dnešním perném dni zůstávají.
Na klíně otevřený notebook, prohlížím fotografie své milé a těším se na den, kdy se znovu potkáme, kdy se naše rty spojí. Znovu ji budu držet ve svém náručí.
Proskakuji fotky, mapující její život. Kamarádi, ona, koníčky, ona, ona, ona...
Ruka se mi zasekává na tlačítku šipky a fotografie letí, víří, přeskakují ohromnou rychlostí.
Dívám se na toto představení a zdá se, že posun je rychlejší a rychlejší.
Obraz se spojuje, hladce přechází. Oči, přivyklé na tuto vražednou rychlost, čekají na další a další snímek s lačnou chutí. Fotky na mě promlouvají, je to krásné. Dívka na obrázcích mi něco sděluje, mluví, svěřuje se.
Promlouvá ke mě a já odpovídám. Vedeme živý dialog a já ji zvu, zvu ji k sobě. "Ano", naznačí její ústa. Naklání se do pomyslného objektivu a pomalu vystupuje z displaye. Jedna a i druhá ruka, následována krásným obličejem, voňavými vlasy, šíjí laně, rameny, pomáhá si rukama a prolézá dál a dál. Plná ňadra, útlý pas, smyslné boky, nohy a už je celá u mě. V mé posteli.
Bere mi cigaretu a sama jí svírá svými rty, sevřenými do nepropustné štěrbinky, za kterou se skrývá perfektní chrup. Přivinula se ke mě a proud vzduchu smíšeného s cigaretovým kouřem mne oběhl sem a tam.
Notebook padá na zem a display zhasíná. větráček umírá v nedostatku proudu, který by ho živil.
Dívka přimyká své horké tělo ke mně pod peřinou a hladí mi hrudník. Je to příjemné a krásné. Její ruka míří níž až na břicho a potom dál. Chytá mě za nejcitlivější místo, které na těle muže je možné najít. Prsty jsou šikovné, mocné. Nabývám pod uměním té ženy. Její ústa se blíží k těm mým a já to již nevydržím vrhám se jim vstříc. Naše jazyky se proplétají a v té vášni nemůžeme přestat. Odkrývá mé mrzké tělo a její prádlo mizí z krásného mladého těla. Nasedá... Dnes ona bude udávat tempo. Kašle na to, co je a co není příjemné mně. Pro ní je důležitý její požitek. Nebráním se. Je to krásné. Pánví kroutí ve svém rytmu a když se snažím o jakýkoli pohyb, zastavuje mě a káravě se dívá. Svíjí se na mě v extázi a cítím, že déle už to nevydržím. Vyplňuji její útroby svým semenem...
"Muldere, Muldere", křičí agentka Scullyová v Aktech X. Otevírám oči, na displayi notebooku víří stále fotky oné krásné dívky a cigareta mi již dávno dohořela. Cítím pouze vzrušení a touhu mít jí zase u sebe...

Žádné komentáře:

Okomentovat