Něco se vyřešilo a já jsem zase schopný psát bez zášti, bez nenávisti a touhy po vraždě...
Má drahá...
Má drahá, jsi pro mě víc, než můj život.
Jsi světlo, které mě provází tmou černých existencí tohoto světa.
Stojíš při mě, když potřebuji podporu a za to já budu stát při tobě a dávat ti vše, co budu moci, abys neměla nikdy pocit nedostatku. Jsi zajímavá osobnost plná překvapení, máš spoustu zájmů, které dotvářejí neuvěřitelnou auru kolem tebe. Jsi pilná a cílevědomá. Máš spoustu kamarádů, kteří pro tebe udělají téměř cokoli, protože vědí, že ty nikdy nezapomeneš.
Rád se nořím do hloubky tvých očí. Utápím se v nevědomosti toho, co se ti honí hlavou a jen tajně doufám, že tam jsem jen já. Že ti pomáhám zažehnat tvé starosti všedních dní.
Těším se z tvé blízkosti, s tvé přítomnosti. Z privilegia, kdy tě smím políbit, když na to mám chuť. Chci k tobě patřit a svázat tvůj život s tím mým. Chci s tebou tvořit pár, kdy si navzájem budeme vylepšovat naše životy, třeba jednou bude ten život jen jeden, náš.
Tvé ruce, které jsou tak skoro pořád studené, rád hřeju ve svých dlaních. Rád jim předávám své teplo, aby jsi měla své jemné prsty také tak hřejivé, jako zahříváš mé srdce.
Líbí se mi i tvá stydlivost. I když bys ji klidně mohla zahodit, pořád jsi schopná se stydlivě podívat stranou, když dělám něco, co je ti příjemné, ale zároveň odvážné.
Mám rád tvou chuť. Líbí se mi jak chutnají tvá ústa, jak chutná tvá kůže, jak chutnáš celá, všude. Tvá kůže je tak jemná a hebká, rád ji přejíždím jazykem, rád jí laskám svými doteky.
Rád tě poslouchám, protože tvůj hlas je kouzelný. Máš pořád co říct. Jen bys někdy mohla mluvit více, někdy bych chtěl bloudit v tvé hlavě, abych pochopil i beze slov, jaká jsou tvá přání, jaké jsou tvé sny.
Voníš. Máš magický pach, který kolem sebe šíříš a vábíš mě stejně, jako čokoláda svádí svou vůní k hříšnému ochutnání této dobroty. Nemohu se nabažit tvé vůně, která prostupuje tebou, cítím ji ze tvých šatů a když se zvedneš z postele, zůstane po tobě jako otisk v peřinách.
Dostáváš mě do kolen i naprostými drobnostmi. Když mi vezmeš v autě ruku, položíš si ji na stehno a když jedeme, tak mi ji sem tam pohladíš. Nebo v posteli. Když ráno vstáváme a já musím odjet, otočíš se a chytneš mě kolem pasu, abych nikam nešel. Abych byl jen s tebou. Těžko se mi pak odchází.
Když mi ležíš na rameni a jen tak se k sobě tiskneme, je mi krásně, jako nikomu. Někdy mi položíš ruku na břicho a nebo na prsa, potom si připadám jako král.
Potom se ti povede třeba usnout. Bojím se jen dýchat, abych tu chvíli nepřerušil, abych tě nevytrhl z tvého snění. Je to krásné. Tvůj dech se láme o můj hrudník, tvá noha se tiskne k mé. Hřeješ a já tě chci už jen chránit.
V noci, když se odkopeš a zbytky světla dopadají na tvou kůži, jsi nádherná. Dvě božské půlky, které bych chtěl pouze hladit, a když zlobíš, tak přes ně plácnout. Údolí na páteři, které se svíjí po linii tvých zad, tolik rád ho líbám a hladím. Když se milujeme, tvoří se ti tam mělká řeka potu, ve které se potom koupou konečky mých prstů.
Nesmím zapomenout ani na božská ňadra. Tak nádherná a pevná, zbraň, kterou můžeš kdykoli použít proti jakémukoli muži, zbraň, proti které neexistují žádné argumenty. Krásu nelze přebít. Zakusuji se do nich, ochutnávám je a moc se mi líbí, když mi necháváš volnou působnost při péči o tvůj hrudník a nádherné ploché bříško.
A na konec, na konec tvé tajemství, určené jen těm, kteří si tě zaslouží. Laskám ho, ochutnávám, hraju si s ním svými prsty. Také mě někdy celého spolkne a nechce pustit, jindy zase nelítostně vyhazuje ze svého nitra. Voňavá a chutná růže, která kvete láskou, vzrušením a chtíčem...
Taková jsi a takovou tě miluji.
Hříšně, vroucně, z celého srdce...
Žádné komentáře:
Okomentovat