úterý 27. prosince 2011

Přál bych si...

Vánoce, doba splněných přání...

Ale mám nějaká přání, která asi splnit nejdou...


Přál bych si, aby jsi se každé ráno probouzela vedle mě...
Přál bych si, moci čichat do tvých vlasů, kdykoli na to dostanu chuť...
Přál bych si tě obejmout, pokaždé když jsem bez tebe a ucítím, že mi chybíš...
Přál bych si, abys měla vždy úsměv na tváři, když se snažím udělat tě šťastnou...
Přál bych si, abys vždy, se mnou, šťastná byla...
Přál bych si, aby každý den byl v tvých očích ten lesk, to štěstí, jako když za tebou přijedu po týdnu odloučení. Aby ses ke mně přivinula a vášnivě mě líbala...
Přál bych si, aby ses na mě vždy dívala tak, jako jsi se dívala ten den, když jsme se procházeli zšeřelou Prahou a když nám zavřeli brány Pražského hradu, tak jsi jen sundala boty a bezstarostně jsi šla se mnou, bok po boku, v záři starobylých lamp, zpět domů...
Přál bych si, aby se vždy, když na to pomyslím, mohl vrátit ten úžasný večer, kdy jsem tě poprvé doprovodil před dům, dlouho jsme si povídali a nechtěl jsem odejít pryč. Když jsem držel tvé ruce a tys je nechala hladit mými hrubými prsty. Poslouchal jsem tvůj sladký hlas a jen jsem nastražoval uši, aby mi ani jedno slovíčko, ani jeden zvuk, který tvá krásná ústa vypustí, neutekl. Když jsme se dlouze líbali a chlad jsem od tebe odháněl co mi síly stačily...
Přál bych si, aby se vrátil i ten první večer, kdy jsi za mnou přijela, když jsme se poprvé milovali. Byl to takový sladký krok do neznáma a já se bál jít po té mnou neprozkoumané mapě. Obával jsem se, že tě zraním, že tu vílu, která přede mnou ležela a já se jí dotýkal, něčím vylekám a ona se v mlžném oparu rozpustí...
Přál bych si, abychom vždy byli takoví, jací jsme se poznali. Aby se nás netýkaly žádné starosti všedních dní a byli jsme jen my dva, bez žádných nástrah a pomluv ze strany ostatních.
Přál bych si, abys stále věděla, že tu jsem pro tebe a nikdy o tom ani na vteřinu nepochybovala...
Přál bych si, abys měla na tváři stále ten šťastný výraz, jako když jsem nečekaně přijel o den dřív, jen abych mohl být v tvé přítomnosti.
Přál bych si, abych ztratil své neopodstatněné obavy, a ty ostatní, aby zmizely...
Přeju si... přeju si, abych pro tebe stále byl ten rytíř, který se o tebe vždy postará...
Přál bych si, abys mi každý večer usínala na rameni, jako teď celý týden. Cítím, že máš pocit bezpečí a důvěřuješ mi. Je to pro mě důležité a ten nejkrásnější pocit...
Přál bych si, moci tě vidět spát a lehce oddechovat každou noc. Ta nádherná nevinnost je okouzlující...

Protože vím, že ty pro mě vždy budeš ta, o kterou má cenu se strachovat a starat. Vím to.
Dnes jsi dokázala, jak si jdeš za svým a čeho chceš, toho dosáhneš. Pokračuj v tom, je to skvělé a proto tě miluji...

Žádné komentáře:

Okomentovat