úterý 31. prosince 2013

Natěšenost

Je doma a těší se. Už si dala sprchu, oholila nohy a teď se kontroluje v zrcadle, jestli všechno sedí tak, jak si představuje. Je ustrojená a čeká na něj. Poněkolikáté si nervozně urovnává poprsí a kontroluje si chrup. Je jí dobře. V ložnici všechno navoněla, připravila, na stole je večeře a lahev rychlých špuntů s jahodami. Co když si bude chtít dát víno? Co když se mu nebude líbit? Má pochyby, ale zároveň ho chce už mít u sebe.
Raději si pustí nějakou hudbu na notebooku. Bude tu už za chvíli, tak si pustí něco hezkého.
Větráček syčí, hudba z reproduktorů zní a ona je šťastná. Za pár minut už tady bude. Připravila dobré jídlo, atmosféra vypadá dobře, za okny už je tma. Už aby tady byl.
Na příjezdové cestě zastavilo auto, vrzla vrátka, už je tady.
Seběhla po schodech dolů, aby ho přivítala. Ve dveřích si dali rychlý, ale vášnivý polibek, sundal kabát a ona si ho vede nahoru. Svíčky na stole mrkají v průvanu a hudba navozuje teplo domova.
Sedá si naproti němu na zem a večeří spolu. Jen tak lehké jídlo, aby žaludek nebyl těžký jako balvan. Po jídle se usměje, bere ho za ruku a odvádí do ložnice. Chvilku tam na sebe koukají tváří v tvář a nic neříkají. Pak se na sebe vrhnou. Jako zvířata. Drápy, zuby, oblečení letí na podlahu, servané z jejich těl. Ona je horká a žádoucí a on běsní…
Milují se dlouho, chvilku je na koni ona, chvilku si užívá on. Nakonec ona, uspokojená jen leží na posteli, drží ho za ruku a spokojeně usíná. Je jí dobře a on je také spokojený.
Je dobře, že přijel, ona se přece tak moc těšila…

Žádné komentáře:

Okomentovat